Když se narodíme na tento svět, naše přežití závisí jen na lásce a péči našich rodičů a našeho okolí. Toto je fakt, který každé miminko velmi dobře podvědomě a intenzivně vnímá. Sebemenší nesoulad, nepřijetí, pozdní nakrmení či nedostatečné oblečení vnímá jako život ohrožující situaci. Kolik z nás se narodilo rodičům, kteří byli v tomto ohledu dostatečně uvědomělí a láskyplní a z důvodu jen čisté lásky jednoho k druhému? Každý nesoulad a nedostatek dítě vnímá skrze své pocity, které se ukládají v emočním těle ve formě vibrací emočních traumat. A pak se v určitém bodě našeho života vydáváme na cestu vyplňování těchto "emočních mezer" z našeho dětství. Stejně je to s láskou. Hledáme-li lásku z důvodu toho, abychom vyplnili nedostatek ve svém životě, bude to vyčerpávající hon a nikdy opravdovou lásku nenajdeme. Bude to podvědomý boj malého miminka o přežití. Vyplníme-li sami tuto mezeru v našem životě tím, že se sami dokážeme nejvíce milovat, potom se budeme divit, kolik lásky kolem nás všude je a kolik jí k nám poteče. Potom jsme také schopni tuto lásku nezištně cítit k druhým a opravdově milovat. A pak láska proudí......
