Když je ženství mužstvím zraněné

Když je ženství mužstvím zraněné, když je žena, dívka ve svém dětství napadána muži ve svém okolí urážena, deklasována, fyzicky trestána, obviňována, emočně, fyzicky nebo sexuálně týrána, zažije skutečnost, že muži nejsou bezpeční. Že ta ikona bezpečí, kterou mužství ve svém ZDRAVÉM přirozeném stavu jako ochránce života je, pro ni není dostupná. Na základě této skutečnosti hlubokých zranění a životě ve stresu, strachu a nejistotě v přítomnosti nevyzpytatelné mužské energie, která jí byla v dětství představena, opouští zónu svého srdce, vstupuje do své mysli a na hlubokých podvědomých rovinách dělá rozhodnutí, že nikdy nedovolí, aby byla na mužích jakýmkoli způsobem "plně závislá". 

Ani svou ženskou podstatu v tomto světě nevnímá jako bezpečnou a sama vstupuje do energie mužské a ve své podstatě se mužem stává způsobem kterému věří, že je příslibem přijetí a bezpečí. Vzpomínám si, jak jsem jako malá holka toužila být klukem, protože jsem vnímala, že můj život by byl mnohem jednodušší a hlavně z mnoha ohledů bezpečnější.

A tak se ženy osamostatňují, těžce pracují, jsou samoživitelkami, dělají těžké mužské práce, staví, řídí, koordinují a manipulují a podél této cesty nevnímají výstražné signály svého těla. NIKDY SE V TOMTO JEJICH NASTAVENÍ PODVĚDOMÉHO ODPORU A VZDORU VŮČI MUŽSTVÍ NEMŮŽE V JEJICH ŽIVOTĚ OBJEVIT MUŽ, KTERÝ STOJÍ VE SVÉ ZDRAVÉ MUŽSKÉ ENERGII a je přirozeně připraven být láskyplným ochráncem a materiálním zabezpečovatelem tak, aby žena mohla plně prodlévat a využívat dary své ženské přiroznosti.

Když žena vyšle autentický ryzí záměr a odhodlaně nastoupí cestu k vyléčení se ze svých životních dramat a traumat, a dosáhne OPRAVDOVÉHO proléčení svého vztahu s otcem, je katapultována do ženské energie - do své ryzí podstaty a přirozenosti. Jde o hluboký vnitřní posun a dosavadní život vytvořený z místa bolesti se začne hroutit a měnit. Bytostně cítí přirozenost toho, že muž je stvořen být ochráncem a materiálním zabezpečovatelem a tento fakt, tato kosmická pravda, pro ni není nadále hrozbou, ale stává se přirozeným způsobem života.

Když jsem dosáhla vyléčení svého vztahu s otcem, zažila jsem úsměvné okamžiky. Když jsem se podívala do zrcadla, měla jsem pocit, že se na sebe dívám poprvé v životě. V odrazu zrcadla byl někdo, koho jsem neznala a byl to moc príma pohled. Ve fyzickém těle jsem pocítila obrovskou úlevu a začal mizet chronický podvědomý stres, ve kterém jsem celý život žila. Samovolně a přirozeně se zvedla sebehodnota, sebevědomí a sebeúcta. Přestala jsem muže vnímat jako hrozbu, a začala je vnímat jako "přístav bezpečí". Tento pocit bezpečí se rozprostírá do celého života.

A toto přátelé, toto je cesta, jak vyléčit svět, ve kterém žijeme. Vede skrze vlastní uzdravení, skrze autentickou úctu k životu a jeden k druhému. Vede skrze uzdravení mužské a ženské energie a připravení prostoru, aby mohly vstoupit do svého přirozeného projevu, protože jedna nemůže existovat bez druhé. Žena nemůže být nikdy opravdovou ženou bez muže a muž nemůže být nikdy opravdovým mužem bez ženy. 

Autor textu: Martina Christová